Le Mesolithique en Moravie (The Mesolithic in Moravia)
Martin Oliva*
* Moravian Museum, Zelny trh 6, Czech Republic; email: moliva@mzm.cz
Cite as Oliva, M. (2021). Le Mésolithique en Moravie (The Mesolithic in Moravia). Litikum – Journal of the Lithic Research Roundtable, 9, pp. 27–44. https://doi.org/10.23898/litikuma0029
Abstract. The relatively restricted number of Mesolithic sites in Moravia is counterbalanced with their considerable extent and concentration in the lowlands along southern Moravian rivers. The densest concentration occurs on some 2 kilometers long section of the Jihlava River in the area of Smolín and Pibice, another one is on the Dyje River under the Pavlov Hills. In Smolín, floor plans of slightly sunk habitations were discovered. These largest agglomerations belong to the Early Mesolithic, dated to the Boreal and characterised by a prevalence of microlithic points and triangles. Trapezoid blades prevail in Mikulice on the Morava River and in the surroundings of Píbor in northern Moravia. They may represent a later phase of the Mesolithic, belonging to the Atlantic, but they have not been dated yet. The large settlements in southern Moravia, and also extensive quarrying of Jurassic silexite in Krumlovský les, witness about a high degree of sedentarity. The mentioned Jurassic silexite is also the only raw material that spread – despite its poor quality – hundreds of kilometres beyond the borders of the country. Raw materials of local origin prevail in all the Moravian Mesolithic groups, mostly originating from Krumlovský les or from river gravels. Imports were coming to southern Moravian lowlands mainly from the south-east, i.e. from the original Neolithisation areas (radiolarite of the Szentgál type, obsidian). All these phenomena, differing from the situation in Bohemia, set the territory of Moravia to the Peri-Neolithic sphere.
Résumé. Le nombre relativement restreint de sites mésolithiques en Moravie est compensé par leur extension considérable et leur concentration dans les bassins des rivičres de la Moravie du Sud. La plus grande concentration se trouve dans l’espace de 2 km le long de la rivičre Jihlava, autour de Smolín et Pibice, une autre est située le long de la rivičre Dyje au dessous des Collines de Pavlov. A Smolín, des fondations des habitations légčrement enfoncées dans le terrain ont été trouvées. Ces agglomérations les plus étendues appartiennent au Mésolithique ancien daté dans le Boréal et caractérisé par la prédominance des pointes et triangles microlithiques. Les trapčzes prévalent ŕ Mikulice au bord de la rivičre Morava et dans les environs de Píbor en Moravie du Nord. Ils peuvent représenter la phase récente du Mésolithique, appartenant dans le cadre de l’Atlantique, mais ils ne sont pas encore datés. Les grands habitats en Moravie du Sud de męme que l’extraction des grandes quantités du silexite jurassique dans la région de Krumlovský les témoignent d’un haut degré de sédentarisation. Le silexite mentionné représente la seule matičre premičre répandue – malgré sa qualité médiocre – ŕ des centaines de kilomčtres en déhors des frontičres du pays. Dans tous les ensembles du Mésolithique morave, les matičres premičres d’origine locale prévalent, provenant le plus souvent de Krumlovský les et des graviers fluviatiles. Les importations venaient dans les plaines de la Moravie du Sud avant tout du sud-est, c’est-ŕ-dire des régions de l’origine du Néolithique (radiolarite du type Szentgál, obsidienne). Tous ces phénomčnes différant de la situation en Bohęme situent la Moravie dans la sphčre dite „périnéolithique“.
Keywords: Moravia, Mesolithic, flint mines, sedentarity, Neolithisation
Mots cles: Moravie, Mesolithique, mines de silex, sedentarite, neolithisation
Data availability statement: The author confirms that the data supporting the findings of this study are available within the article.
Disclosure statement: No potential conflict of interest was reported by the author.
Funding statement: This article was financially supported by the Ministry of Culture of the Czech Republic by institutional financing of long-term conceptual development of the research institution (the Moravian Museum, MK000094862).
Copyright: This is an open access article distributed under the terms of a Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike International Public License (CC BY-NC-SA 4.0). You are free to copy and redistribute the material in any medium or format, and transform the material, under the following terms: You must give appropriate credit, provide a link to the license, and indicate if changes were made. You may not use the material for commercial purposes. If you remix, transform, or build upon the material, you must distribute your contributions under the same license as the original.
List of references
Absolon, K. (1928). Die Aufstellung der wahren Stratigraphie des Mährischen Paläolithikums. Tagungsberichte Der Versammlung Der Deutschen Anthrop. Ges., 1928, 100–103.
Antl, W. (1995). Die spätpaläolithische Funde von Horn-Galgenberg, Niederösterreich. Archaeologia Austriaca, 79, 1–62.
Bramanti, B., Thomas, M. G., Haak, W., Unterlaender, M., Jores, P., Tambets, K., Antanaitis-Jacobs, I., Haidle, M. N., Jankauskas, R., Kind, C.-J., Lueth, F., Terberger, T., Hiller, J., Matsumura, S., Forster, P., & Burger, J. (2009). Genetic Discontinuity Between Local Hunter-Gatherers and Central Europe’s First Farmers. Science, 326(5949), 137–140. https://doi.org/10.1126/science.1176869
Břízová, E. (2009). Quaternary environmental history of the Čejčské Lake (S. Moravia, Czech Republic). Bulletin of Geosciences, 84(4), 637–652. https://doi.org/10.3140/bull.geosci.1140
Burger, J., & Haak, W. (2010). Mitochondriale Haplotypen aus humanen neolithischen Skeletten der LBK bzw. AVK. In D. Gronenborn & J. Petrasch (Eds.), Die Neolithisierung mitteleuropas—Internationale Tagung, Mainz 24. Bis 26. Juni 2005 (pp. 141–146). Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums.
Čuláková, K. (2015). Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech [PhD Dissertation]. Filozofická fakulta Karlovy univerzity.
Cziesla, E. (2015). Grenzen im Wald. Stabilität und Kontinuität während des Mesolithikums in der Mitte Europas. Marie Leidorf GmbH.
Diviš, J. (2012). Mezolitické osídlení Příbora. Přehled Výzkumů, 53(1), 33–39.
Eigner, J., & Bartík, J. (2016). Das Mesolithikum in Mähren: Der Forschungstand und neue Erkenntnisse. Archäologische Berichte Des Landkreises Rotenburg, 20, 69–90.
Eigner, J., Bartík, J., & Petr, L. (2015). Předneolitické osídlení horního Pojihlaví. K nálezovému potenciálu Českomoravské vrchoviny. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 50(1), 33–95.
Fischer, A.-L., Gehlen, B., & Richter, T. (2009). Zum Stand der Neolithisierungsforschung im östlichen Bayern: Fragestellungen, Fundstellen, Perspektiven. Fines Transire, 18, 45–78.
Geupel, V. (1977). Das Rötelgrab von Bad Dürrenberg, Kr. Merseburg. In J. Herrmann (Ed.), Archäologie als Geschichtswissenschaft (pp. 101–110). Akademie Verlag.
Havlíček, P., & Zeman, A. (1979). Kvartérní poměry mezi Kobylím, Brumovicemi a Čejčí na jihovýchodní Moravě. Anthropozoikum, 12, 31–55.
Horáček, I., Ložek, V., Svoboda, J. A., & Šajnerová, A. (2002). Přírodní prostředí a osídlení krasu v pozdním paleolitu a mezolitu. In J. A. Svoboda (Ed.), Prehistorické jeskyně. Katalogy, dokumenty, studie (pp. 313–343). Archeologický ústav AV ČR.
Hudec, J. (1996). Mezolit Moravy, Slezska a juhozápadného Slovenska [Master’s thesis]. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity.
Jelínek, J. (1956). Homo sapiens fossilis ze Starého města u Uherského Hradiště. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského Muzea, Sci. Nat., 41, 139–196.
Kapustka, K., Eigner, J.,Parkman, Řezáč, M., Přichystal, A., Pokorný, P., Lisá, L., Ptáková, M., Světlík, I., Kočárová, R., , Metlička, M., Koštová, M. (2020). Pozdně paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy: možnosti výzkumu, datování a interpretace. Památky archeologické, 111, 5-59. https://doi.org/10.35686/PA2020.1
Klíma, B. (1953). Nové nálezy mesolitu na jižní Moravě. Archeologické Rozhledy, 5, 397–402.
Klíma, B. (1970). Štípaná industrie z Mikulčic. Památky Archeologické, 61, 216–224.
Kozłowski, J. K., & Kozłowski, S. K. (1975). Pradzieje Europy od XL do IV tysiąclecia p.n.e. PWN.
Kozłowski, S. K. (1972). Pradzieje ziem Polskich od IX do V tysiąclecia p.n.e. PWN.
Maška, K. J. (1886). Der diluviale Mensch in Mähren. Landes-Oberrealschule Neutitschein.
Mateiciucová, I. (2001). Silexindustrie in der ältesten Linearbandkeramik–Kultur in Mähren und Niederösterreich auf der Basis der Silexindustrie des Lokalmesolithikums. In R. Kertész & J. Makkay (Eds.), From the Mesolithic to the Neolithic. Proceedings of the Internatonal Archaeological Conference held in the Damjanich Museum of Szolnok, September 22-27, 1996 (pp. 283–299). Archaeolingua.
Mateiciucová, I. (2008). Talking Stones: The Chipped Stone Industry in Lower Austria and Moravia and the Beginnings of the Neolithic in Central Europe (LBK), 5700-4900 BC. Masarykova univerzita.
Moník, M. (2012). Hunter-gatherer site at Vladislav (Třebíč district). Archeologické Rozhledy, 64, 508–524.
Moník, M. (2014). Pozdní paleolit v Čechách a na Moravě [PhD Dissertation]. Filosofická fakulta Karlovy univerzity.
Moravcová, M. (2010). Využívání kamenných surovin štípané industrie na lokalitě Kozly (okr. Mělník) v kontextu exploatační strategie středočeského mezolitu. In P. Krištuf (Ed.), Archeologická studia. Sborník z 1. Studentské konference Katedry archeologie FF ZČU v Plzni (pp. 125–136). Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Musil, R. (1978). Die endpaläolithische (mesolithische) Faunagemeinschaft von Smolín. In K. Valoch (Ed.), Die endpaläolithische Siedlung in Smolín (mit Beiträgen von W.G. Mook, R. Musil, J. Pelíšek) (pp. 90–100). Academia.
Nerudová, Z., & Neruda, P. (2014). Chronology of the Upper Palaeolithic Sequence in the Kůlna Cave. Archäologisches Korrespondenzblatt, 44, 307–324.
Novák, M. (2003). Mezolitická štípaná industrie. In J. A. Svoboda (Ed.), Mezolit severních Čech (pp. 58–75). Archeologický ústav AV ČR.
Oliva, M. (2010). Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě—Prehistoric mining in the « Krumlovský les » (Southern Moravia). Origin and development of an industrial-sacred landscape. Musée de Moravie.
Oliva, M. (2015). Mezolitická těžba rohovce v Krumlovském lese v kontextu neolitizace střední Evropy -. Mesolithic chert mining in Krumlov Forest (Krumlovský les) in the context of the Neolithisation of central Europe. Památky Archeologické, 106, 5–42.
Oliva, M. (2017). Těžba rohovce z doby kultury nálevkovitých pohárů v Krumlovském lese (jižní Morava). Archeologické Rozhledy, 69, 3–22. https://doi.org/10.35686/AR.2017.1
Přichystal, A. (2010). Geologie území a petrografická analýza rohovců z Krumlovského lesa. In M. Oliva, Pravěké hornictví v Krumlovském lese (pp. 385–392). Musée de Moravie.
Přichystal, A. (2013). Lithic raw materials in prehistoric times of eastern Central Europe. Masarykova univerzita.
Ramminger, B., & Šída, P. (2012). Der bandkeramische Felsgesteinabbauplatz Jistebsko, Kataster Jablonec nad Nisou, und sein regionales Siedlungsumfeld im mittleren Isertal, Tschechische Republik. In Siedlungsstruktur und Kulturwandel in der Bandkeramik. Beiträge der internationalen Tagung „Neue Fragen zur Bandkeramik oder alles beim Alten?!“ Leipzig, 23. Bis 24. September 2010 (pp. 163–175). Hrsg. R. Smolnik.
Reitmaier, T., Auf der Maur, C., Reitmaier-Naef, L., Seifert, M., & Walser, C. (2016). Spätmesolithischer Bergkristallabbau 2800 m Höhe nach der Fuorcla da Strem Sut (Kt. Uri/Graubünden/Ch). Archäologisches Korrespondenzblatt, 46, 133–148.
Renfrew, C. (1969). Trade and Culture Process in European Prehistory. Current Anthropology, 10(2/3), 151–169. https://doi.org/10.1086/201066
Richter, J. (1997). Das Mesolithikum. In G. Bosinski & J. Richter (Eds.), Geschichtlicher Atlas der Rheinlande, Beiheft II/1 (pp. 33–45). Gesellschaft für Rheinische Geschichtskunde.
Rozoy, J.-G. (1968). L’étude du matériel brut et des microburins dans l’Epipaléolithique (Mésolithique) franco-belge. Bulletin de la Société préhistorique française, 65(1), 365–390. https://doi.org/10.3406/bspf.1968.4157
Rybníček, K., & Rybníčková, E. (2001). Vegetation and environment as a background of archaeological cultures in the Czech Republic, 28 000-1000 BP. In V. Podborský (Ed.), 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku (pp. 301–310). Masarykova univerzita.
Rybníčková, E. (1974). Die Entwicklung der Vegetation und Flora im südlichen Teil der Böhmisch-Mährischen Höhe während des Spätglazials und Holozäns. Vegetace ČSSR, A7.
Schmitsberger, O. (2007). Den letzten Eiszeitjägern auf der Spur – ein neu entdeckter spätpaläolithischer Fundplatz im Donautal. Archäologie Österreichs, 18(1), 22.
Schmitsberger, O., & Thomas, R. (2007). Zur Datierung der spätpaläolithischen Fundstelle von Hauskirchen. Archäologie Österreichs, 18(1), 20–21.
Šída, P. (2007). Artefakt z metabazitu typu Pojizeří v mezolitické kolekci z Přibic. Archeologie Středních Čech, 11, 19–20.
Šída, P., & Prostředník, J. (2007). Mezolit a pozdní paleolit Českého ráje: Perspektivy poznání regionu. Archeologické Rozhledy, 59, 443–460.
Sklenář, K. (2000). Hořín III. Mesolithische und hallstattzeitliche Siedlung. Musée nationale.
Škrdla, P., Mateiciucová, I., & Přichystal, A. (1997). Mesolithikum (gespaltene Steinindustrie). In L. Poláček (Ed.), Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band 2 (pp. 45–91). Archeologický ústav AV ČR.
Škrdla, P., Poláček, L., & Škojec, J. (1995). Mikulčice (okr. Hodonín). Přehled Výzkumů, 39, 249–288.
Skutil, J. (1936). Zur Frage der „mesolithischen“ Funde aus der Tschechoslowakei. Przegląd Archeologiczny, 5, 159–167.
Skutil, J. (1940). Paleolitikum v Československu. (Příspěvek k dnešnímu stavu výzkumu a chronologické otázky). Obzor Praehistorický, 11–12.
Stadler, P. (2005). Settlement of the Early Linear Ceramics Culture at Brunn am Gebirge, Wolfholz site. Documenta Praehistorica, 32, 269–277. https://doi.org/10.4312/dp.32.21
Svoboda, J. A. (1992). A Mesolithic feature in Dolní Věstonice. Archeologické Rozhledy, 44, 111–112.
Svoboda, J. A. (2003). Mezolitické osídlení severních Čech. In J. A. Svoboda (Ed.), Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 1978-2003 (pp. 77–96). Archeologický ústav AV ČR.
Svoboda, J. A. (Ed.). (2017). Mezolit severních Čech II. Archeologický ústav AV ČR.
Svobodová, H. (1997). Die Entwicklung der Vegetation in Südmähren (Tschechien) während des Spätglazials und Holozäns – eine palynologische Studie. Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Österreich, 134, 317–356.
Taute, W. (1973). Neue Forschungen zur Chronologie von Spätpaläolithikum und Mesolithikum in Süddeutschland. Archäologische Informationen, 2–3, 59–66.
Valoch, K. (1962). Ein mittelsteinzeitlicher Wohnplatz bei Smolín in Südmähren. Quartär, 14, 105–114.
Valoch, K. (1975). Eine endpaläolithische Industrie von Přibice in Südmähren. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského Muzea, Sci. Soc., 60, 45–78.
Valoch, K. (1977). Felsteinartefakte aus dem Endpaläolithikum von Smolín (Mähren). Anthropologie, 15(2–3), 107–109.
Valoch, K. (1978). Die endpaläolithische Siedlung in Smolín (mit Beiträgen von W.G. Mook, R. Musil, J. Pelíšek). Academia.
Valoch, K. (1980). La fin des temps glaciaires en Moravie (Tchécoslovaquie). L´Anthropologie, 84, 380–390, 673–674.
Valoch, K. (1988). Die Erforschung der Kůlna-Höhle 1961-1976 (mit Beiträgen von J. Jelínek, W. G. Mook, R. Musil, E. Opravil, L. Seitl, L. Smolíková, H. Svobodová, Z. Weber). Musée de Moravie.
Valoch, K. (1989). The Mesolithic Site of Smolín, South Moravia. In C. Bonsall (Ed.), The Mesolithic in Europe (Papers Presented at the 3rd International Symposium Edinburgh 1985) (pp. 461–470). Edinburgh University Press.
Vencl, S. (1989). Mezolitické osídlení na Šumavě. Archeologické Rozhledy, 41, 481–505, 593.
Vencl, S. (1992). Štípaná industrie z Hradištka, okr. Jindřichův Hradec. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského Muzea, Sci. Soc., 77, 75–79.
Vencl, S. (1996). Předneolitické osídlení okolí Tatenic, okres Ústí nad Orlicí. Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského Muzea, Sci. Soc., 81, 79–95.
Vencl, S. (Ed.). (2006). Nejstarší osídlení jižních Čech: Paleolit a mesolit. Archeologický ústav Akademie věd ČR.
Vencl, S. (2015). The Mesolithic. In S. Vencl & J. Fridrich (Eds.), The prehistory of Bohemia 1. The Palaeolithic and Mesolithic (pp. 139–169). Archeologický ústav AV ČR.
Więckowska, H. (1975). Spoleczności łowiecko-rybackie wczesnego holocenu. In W. Chmielewski, R. Schild, & H. Więckowska (Eds.), Prahistoria ziem Polskich I. Paleolit i mezolit (pp. 339–438). Zakład Narodowy Imiena Ossolínskich.
Žebera, K. (1939). Nová paleolitická a mesolitická sídliště v českých zemích. Památky Archeologické, 42, 9–16.
Zotz, L. (1936). Die älteste Kultur der Tschechoslowakei. Nachrichtenblatt Für Deutsche Vorgeschichte, 12, 180–182.
Zotz, L., & Freund, G. (1951). Die paläolithische und mesolithische Kulturentwicklung in Böhmen und Mähren. Quartär, 5, 7–40.
